Arctic Monkeys - Humbug recenze

Nové album shefieldských Arctic Monkeys už nějakou dobu rotuje v mém přehrávači a s klidem můžu říct, že se tam zabydlelo. Nikdy jsem nebyl horlivým fanouškem této skupiny. Ano, jejich debutové album jsem v mptrojce protáčel celkem intenzivně. Byla to přímočará, energická, mladická a hodně hitová záležitost. Ale takových desek je na světě jako psů. Nicméně pro tento debut, nejrychleji prodávanejší nahrávku se tihle mladí kluci stali ze dne na den hvězdami. Rychlostí světla se stali uznávanou kapelou a naprostou špičkou britské (nejen) indie scény. Jejich druhé album se mi nelíbilo vůbec, stejně jako plno dalším lidem a o AM se pomalu začaly šířit zvěsti, že svůj debut nikdy nepřekonají. Rozřešení mělo přinést třetí album nazvané hezky česky Humbug.

Jenže rozřešení nepřišlo. Nový počin znamená jasný odklon od bezstarostného kytarového indie. Nastalo zvolnění, zvuk potemněl a mnohem víc než dřív se sází na texty. Humbug zní jako byste do jednoho hrnce vložili AM z dob jejich oblíbené noční můry, přidali Beatles v jejich nejpsychedeličtější poloze, smíchali s trochou Velvet Underground, posypali špetičkou postpunkového revivalu a celé to podusili na mírnem ohni. Vyšlo z toho podle mého názoru jasně nejlepší album AM a jedno z nejlepších alb, jaké jsem poslední dobou slyšel. Nové písně mají nepopsatelnou atmosféru, jakési vnitřní fluidum. Tato deska se určitě nebude líbit všem, ale ti kdo jí přijdou na chuť si jí oblíbí. Aranže jsou složité a propracované, všechno má svůj důvod a účel, charakteristické kytarové riffy působí mnohem kompaktněji, už neplatí postup z prvního alba, kdy byl na jeden silný riff nabalen zbytek písně. Vše je podpořeno minimalstickou basovou linkou a úžasně nekompromisním úhozem do bicích, které jsou povýšeny nad běžnou rytmickou úlohu. Díky práci bubeníka Helderse se někomu možná připomenou jména jako Joy Division nebo třeba The Doors. Celek je korunován zpěvem, který do této muziky sedne jako ulitý. Alex Turner působí odosobněným dojmem, jeho zpěv je nedbalý ale přitom precizní.

Nezbývá než si počkat nějaký ten rok na další album. Uvidíme jakým směrem se vyvine detektivka jménem Arctic Monkeys. Jsou vlastně dvě možnosti - na dalším albu ukážou AM další zcela jinou tvář, anebo styl Humbugu přijmou za vlastní a dovedou ho blíže k dokonalosti. Ať to dopadne jakkoliv, už teď se máme na co těšit.