Krátce o Evaldu Schormovi

Díky skvělým přednáškám Martina Štolla na katedře žurnalistiky jsem se dostal k režiséru Evaldu Schormovi (1931-1988), jehož jméno jsem sice znal, ale to bylo tak všechno. Na středeční přednášce jsem viděl úryvek z krátkého filmu Žít svůj život, což je dokumentární portrét dost možná ve světě nejslavnějšího českého fotografa Josefa Sudka. Na tomto krátkém snímku se snažil Evald Schorm dosáhnout iluze, že film o Sudkovi točí samotný Sudek , přebírá jeho formu a postupy. Ve filmu se téměř nemluví, pracuje se s formou a kontextem. V záběrech kde fotograf Sudek pobíhá po lese a snaží se najít správný záběr,světlo a pocit ukrývá Schorm metaforu - umění jako hledání.

Na youtube jsou v současnosti k vidění další dva Schormovy filmy - Zrcadlení - dokumentárně filosofické zamyšlení nad smyslem života, natočeno v nemocnicích a léčebnách. Podmanivý černobílý vizuál, opět se pracuje především s kontextem a tím co vidíme, než se slovy, i když narozdíl od filmu o Sudkovi se zde mluví docela dost - slyšíme názory lékařů, zdravotních sester i pacientů.

Druhým Schormovým filmem, který lze na youtube vidět je krátký dokument Etuda o zkoušce z roku 1976 natočeným k příležitosti 80. výročí Čs. filharmonie. Divák je svědkem zkoušky orchestru první věty 5.symfonie Ludwiga van Beethovena, v jehož čele stojí dirigent Václav Neumann. Film protknut vyprávěním samotného dirigenta, těžiště však spočívá hlavně v jeho gestech a komentářích při zkoušce orchestru. Vidíme ho  jako člověka dramaticky rozevlátého a frenetického, přesně tak jaká je Beethovenova hudba samotná.

Na všech zmíněných filmech Evalda Schorma je vidět skutečnou filmařinu, řemeslnou dokonalost umocněnou kamerou Jana Špáty a smazávání hranic mezi dokumentem a uměleckým vyjádřením. Nejzásadnější je právě to, že se jedná v první řadě o vizuální zážitek. Tam kde dnes dokumentarista použije slovo, vystačí si Evald Schorm s obrazem. Tam kde by se současný dokument dialogem zeptal jak pracuje dirigent doma, ukáže Schorm záběr na dirigenta, který si u kávy a zapálené cigarety pročítá umaštěný sešit notové partitury a řekne tím úplně všechno.