Základním tématem knihy je návrat kosmonauta a hlavní postavy Hala Bregga z vesmírné výpravy zpět na planetu Zemi. Zatímco však pro posádku lodi uplynulo deset let, na planetě Zemi uplynulo v duchu Einsteinovy teorie relativity roků sto. Hal Bregg se tak vrací do světa jako "člověk z pravěku", do světa, kterému nerozumí a ve kterém nic nefunguje tak, jak byl zvyklý.
Devizou Návratu z hvězd je rozhodně mnohovrstevnatost příběhu, který má rozsah od klasického "hyper future" sci-fi, přes psychologické pasáže o člověku, jenž uvízl v plynutí času až po dobrodružnou space operu s raketami a výpravami do volného prostoru v pasážích kde hlavní hrdina vzpomíná na svou vesmírnou výpravu.
Lidé v budoucnosti podstupují tzv. betrizaci, která v nich potlačuje agresi. Budoucnost je tím zbavena zločinu, ale lidé, jakoby přestali být lidmi, protože v sobě zabili veškerou vášeň, včetně vášně pro objevování.
Mezi řádky lze vyčíst otázku, jestli mají výpravy do kosmu vůbec nějaký smysl, když je možnost kontaktu s jinými civilizacemi mizivá a když vesmírné výpravy vlastně nepřinášejí nějaký zásadní přínos pro vědu. To je ostatně aktuální otázka i v době, kdy se chce člověk vrátit na Měsíc a dosáhnout Marsu. Řešení této palčivé otázky přináší jedna z postav když říká:
"A jaké byly zisky z Ammundsenovy výpravy, expedice Andreého? Žádné. Jediný opravdový zisk byl v tom, aby byla dokázána možnost, že se to dá udělat, a přesněji řečeno, že je to pro danou dobu nejobtížnější, ještě dosažitelná mez."Co se týče Lemova popisu budoucnosti, může se zdát až neuvěřitélné jak dokázal už v roce 1960 předpovědět některé prvky současného světa. Nejviditelnější takovouhle vizí je celkem přesná předpověď elektronických knih:
Na druhou stranu je třeba říct, že Lem ani slovem nevysvětluje na jaký pohon budeme jezdit, když už teď víme, že to benzin asi nebude.
Pokud tedy hledáte typickou old-school eastern style science fiction se všim všudy, zkuste Návrat z hvězd, myslim že nezklame.
Moje nejoblíbenější, a vlastně ani nevím proč. Pro tu atmosféru. V žádné knize jsem se asi neocitl tak jako v této.
OdpovědětVymazatPravda, pravda. Nedávno jsem dočetl Solaris a kromě té skutečně hutné atmosféry se potvrzuje i Lemův cit pro psychologii postav, asi neznám jiného autora, který by dokázal takhle, skoro až hmatatelně, popsat strach a nejistotu.
OdpovědětVymazat