OHNI SE MNOU POJĎ!

Normální post jsem na Páva neposlal ani nepamatuju, je to tady celý pokrytý prachem. Impulz, kterej mě vyprovokoval k tomu, že tu teď sedim a sypu ty slova do klávesnice je Bobsh, kerej po několika uherskejch rocích hodil něco na svuj blog. Klikněte mu na to! Snaží se tam o spisovnej jazyk.

Takže přemejšlim o čem napíšu a netrvá to dlouho a vim, že napíšu něco o Twin Peaks. Twin Peaks je seriál od Davida Lynche z doby, kdy sem ještě seriály moc nesjížděl. Je to dobrý jak prase a já to žeru. Pro plno lidí je to kultovní věc a po několika málo dílech zjistíte proč. Je to ten případ, kdy tušíte že se vám to bude líbit, ale trvá několik let, než se k tomu dokopete.

Hlavní téma seriálu spočívá v tom, že jednoho dne najdou v Twin Peaks, maloměstě na severozápadě USA, mrtvou Lauru Palmerovou, zabalenou v plastovym pytli. Laura Palmerová měla plno děsivejch tajemství a ty musí odhalit speciální agent FBI Dale Cooper.



Zápletka se může zdát trochu béčková (ona do jistý míry béčková je), ale seriál Twin Peaks má několik příznačných prvků, který dělaj z běžnýho krimi seriálu něco víc, něco mnohem víc. Osobně mi Twin Peaks chutná jako když namícháte koktejl z detektivky od Chandlera, přidáte k tomu Akta X, milostnou zápletku z nějaký soap opery a celý to zamícháte v šejkru od Davida Lynche. Stejně jak to bejvá u těch koktejlů - samotný ingredience vám třeba moc nešmakujou, ale dohromady je to pecka.

Seriál má neskutečně podmanivou atmosféru. Jestli trochu znáte Lynchovu tvorbu asi tušíte, že tu neni všechno uplně normální, některý věci totiž nejsou čím se zdají být. Twin Peaks je protkanej množstvím -WTF-, absurdních, bizarních, snových scén et cetera. Tak třeba -
v jednom z prvních dílů vejde agent Cooper do místnosti na policejní stanici, kde leží na stole jelení hlava. Prostě tam tak leží. V hlavě vám začne rotovat, protože v tom hledáte nějakej symbol, jinotaj, chcete si to rozklíčovat a ještě než na něco kloudnýho příjdete, řekne lakonicky šerifova sekretářka, že ta hlava upadla ze stěny. Lovecká trofej. Podobných scén je v každém díle několik, vtip je v tom, že nikdy nevíte jestli jsou nebo nejsou pro děj důležitý. Podmanivost atmosféry živí i záměrný potlačování umístění děje v čase. I když se TP má odehrávat na konci 80. let, postavy nosí oblečení i účesy co by v klidu zapadly i do let padesátých, jezdí v autech ze sedmdesátek a k tomu hraje často swingová a jazzová hudba.

Twin Peaks nabízí velký množství postav, každá z nich hraje svojí roli v případě Laury Palmerový, zatím (jsem v polovině druhý série) se scénáristům daří výborně ty dějový linie proplétat. Dialogy jsou napsaný tak dobře, že si jich po jedinym shlédnutí dokážete pár zapamatovat.

-Šerife, co vám to tady roste za fantastické stromy?

Vysoké, majestátní...

-Douglasovy jedle.

-Douglasovy jedle...

-Mohu dostat kopii koronerovy zprávy o té mrtvé dívce?

O Twin Peaks by se toho dalo napsat skutečně moc, o formě, o obsahu, o hereckym obsazení, o skvělym soundtracku Antonia Badalamentiho a já nevim co ještě. Pokud zrovna nevíte coby, tak se na to zkuste kouknout, buď se vám to bude líbit, nebo ne, nic moc mezi tim asi neexistuje. (Nenechte se odradit tim možná trochu zdlouhavym pilotnim dílem.)

Ve zkratce, Twin Peaks je detektivka jakou jste ještě neviděli, pijou tam furt kafe a je tam dost možná nejkrásnější ženská všech dob.